NAF PBN-1 Nomad
NAF PBN-1 Nomad
Motor | : | dva vzduchem chlazené dvouhvězdicové čtrnáctiválce Pratt&Whitney R-1830-92 o výkonu 1 200 hp |
Rozpětí | : | 31,80 m |
Délka | : | 19,72 m |
Výška | : | 6,48 m |
Nosná plocha | : | 130,25 m² |
Hmotnost | : | 8 760 kg |
Vzletová hmotnost | : | 16 500 kg |
Max.rychlost | : | 300 km/h |
Výzbroj | : | tři kulomety Browning ráže 12,7 mm a jeden kulomet ráže 7,62 mm |
Dolet | : | 5 955 km |
Dostup | : | 4 600 m |
Posádka | : | 5 až 7 |
Celkem bylo postaveno 137 letadel.
Námořní průzkumný, protiponorkový, bombardovací a vlastně mnohoúčelový létací člun, později také obojživelník, Consolidated PBY Catalina patří mezi nejslavnější typy druhé světové války. A také velmi rozšířené, vždyť celková jejich produkce čítá 3290 kusů. Na celé zeměkouli, kde se válčilo a kde bylo jen trochu vody, plnily Cataliny svědomitě své úkoly. Přitom již na počátku války nepatřily k nejmladším. Vždyť jejich prototyp vzlétl jako Consolidated XP3Y-1 již 28.března 1935. Když pak byla v roce 1935 zavedena v americkém námořním letectvu místo dosavadní kategorie P - Patrol náročnější PB - Patrol Bomber, stal se tento typ jedním z nositelů nové značky. Nedlouho před válkou objednala tyto velmi dobré stroje PBY-1 a další varianty námořní letectva řady zemí, mimo jiné i Velká Británie. Tam měli ve zvyku přidělovat bojová jména místo typového označení, obvykle začínající stejným písmenem jako jméno výrobce. Pobřežní velitelství RAF znalo tyto stroje jako Catalina a v říjnu 1941 převzalo název Catalina i letectvo US Navy, v něm se jeden čas uvažovalo o jménu Cuba.
Vedle dvou závodů firmy Consolidated se zvyšující poptávka po Catalinách začala vyplňovat produkcí kanadských závodů Boeingu a Vickerse a nutná zdokonalení, záměny motorů a zlepšování výzbroje vedly postupně k zavádění nových verzí. Z původního PBY-1 se postupně staly až typy PBY-5 a jejich obojživelné varianty s přídavkem A. Stroje vyráběné Boeingem nesly ovšem označení PB2B a od Vickerse PBV, Kanaďané pro ně měli své pojmenování Canso. V roce 1938 po uvolnění k exportu zakoupil SSSR tři kusy Consolidated 28 (tovární označení PBY) a licenční práva. O rok později zahájil výrobu závod v Taganrogu, ale byla technologicky velmi náročná a sovětští piloti považovali letadla za příliš komplikovaná. Původní sovětské označení znělo GST, v roce 1940 se výroba po dokončení 27 kusů zastavila. Za války se do SSSR dostávaly další stroje v rámci zákona o půjčce a pronájmu.
S Catalinami byli všichni víceméně spokojeni, avšak s postupem doby se zvyšovaly nároky, rostla hmotnost, zdokonalovala výzbroj. Původní řešení vykazovalo již slabiny, zejména v chování letounu na hladině při vzletu, pojíždění i přistávání. Také směrová stabilita vyžadovala zlepšení. Americké námořní letectvo shrnulo požadavky na nutná zdokonalení, avšak výrobní závody byly tak vytížené, že jim nezbývala kapacita na vývoj nových prvků. Námořnictvo se nakonec obrátilo na svou vlastní vývojovou a stavební instituci, na Naval Aircraft Factory ve Philadelphii.
Za základ byl vybrán typ PBY-5 a smlouva na úpravu byla podepsána 16.července 1941. Zněla také už předem na dodávku 156 letounů, jejichž nové označení přejímalo i kód výrobce, tedy N: PBN-1. Ve snaze zvýšit výtlak ponořené části trupu, rozšířili konstruktéři kýlovou partii o 610 mm a zároveň použili ostřejší úhel kýlu. Kýlový stupeň, dosud kolmý na směr letu, vykazoval nyní šíp 20°. Konec kýlu se posunul dále dozadu a zvýšil se. Ve vnějším pohledu upoutala mnohem vyšší svislá ocasní plocha, řešící stabilitní problémy. Změn doznaly také zatažitelné vyrovnávací plováky. Kostra křídla musela být zpevněna, aby stroj mohl vzlétat při hmotnosti až 17 250 kg, zatímco dosud bylo vrcholem 16 000 kg. Další části křídla se podařilo utěsnit a využít jako integrální nádrže. Tím se zásoba paliva rozrostla až na 7820 l. Dosud se mohlo ve stavu přetížení využít 5530 l. Na stroji přibylo také pancéřování o celkové hmotnosti 193 kg. Střeliště na přídi se zdokonalenou věží dostalo kulomet Browning 12,7 mm a stejná zbraň byla v každém z bočním střelišti za křídlem. V odklopeném vodotěsném krytu v kýlu zůstal pohyblivý kulomet ráže 7,62 mm. Motory byly Pratt & Whitney R-1830-92 po 882 kW(1200k).
Dosti pronikavé změny poněkud zdržely přípravu výroby, takže první stroj PBN-1 byl předán až v únoru 1943. Splnil očekávání, ale ukázalo se, že uplatnění změn u dalších výrobců by komplikovalo situaci s produkcí. A tak byla pro PBY-6, novou verzi Cataliny od Consolidated, převzata jen vyšší svislá ocasní plocha. V listopadu 1942 objednalo námořnictvo další 124 kusy PBN-1, u nichž se mezitím ujalo pojmenování Nomad. Avšak v září 1943 byla tato zakázka stornována a produkce omezena na 137 kusů. Stavěly se až do března 1945 a všechny šly do SSSR v rámci Lend-Leas.