Fairchild C-82 Packet
Fairchild C-82 Packet
| Motor | : | dva dvouhvězdicové vzduchem chlazené osmnáctiválce Pratt&Whitney R-2800-85 o výkonu 2 100 hp |
| Rozpětí | : | 32,47 m |
| Délka | : | 23,51 m |
| Výška | : | 8,03 m |
| Nosná plocha | : | 130,24 m² |
| Hmotnost | : | 14 755 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 24 520 kg |
| Max.rychlost | : | 400 km/h |
| Nosnost | : | náklad do 5 900kg nebo 42 výsadkářů |
| Dolet | : | 6 240 km |
| Dostup | : | 6 470 m |
| Posádka | : | 4 |
Celkem bylo postaveno 223 letadel.
V rámci přezbrojování a rozšiřování stavů amerického armádního letectva se v roce 1941 začalo uvažovat i o novém transportním letounu. Už produkce militarizovaných Douglasů DC-3 a Curtissů CW-20, zahájená v roce 1941 zvýšeným tempem, začala dodávat typy C-47 Skytrain, C-53 Skytrooper a C-46 Commando. Měly však jednu vadu, byly to vlastně předválečné typy, uzpůsobené pro vojenské účely. To znamenalo, že vstupní dveře zůstaly na boku, dosti vysoko nad úrovní letiště a i když se montovaly dvoukřídlé dveře, nebyla manipulace těžším a rozměrnějším nákladem právě snadná. Složité najížděcí rampy a jeřáby patřily k nezbytnému vybavení letišť, na nichž tyto typy působily.
Vojenské letectvo potřebovalo stroj umožňující nakládat zbraně či střelivo a jiný náklad přímo z ložné plochy nákladního automobilu, který by mohl zacouvat až ke dveřím trupu. Vozidla či kanóny by se mohly dostat na palubu pomocí jednoduché rampy, kterou by letoun mohl dokonce vozit s sebou. A konečně, bylo třeba umožnit vysazování těžší techniky, schopné shozu na padáku, přímo za letu bez potřeby přistávat.
To vše měl umožnit nový letoun, jehož vývoj zadalo USAAF firmě Fairchild ještě v roce 1941. Zvolilo ji proto, že v době horečného zbrojení patřila mezi méně vytížené vojenskými zakázkami. Znamenalo to pro ni dosti závažný úkol, protože tak velký letoun do té doby ještě neprojektovala. Ve svých továrních podkladech vedla tuto práci pod označením Model F-78. Vyřešila požadavky letectva tak, že navrhla stroj jako dvoutrupý, s velkou trupovou gondolou a se dvěma protaženými motorovými gondolami do funkce nosníků ocasních ploch. Záď trupové gondoly se mohla otevírat jako dvoukřídlá vrata, takže se objevil ložný prostor v celé využitelné výšce a šířce, díky vysoko položené vodorovné ocasní ploše mohl nákladní automobil zacouvat přímo k prahu rozevřených vrat, takže manipulace s materiálem byla dosti usnadněna.
V roce 1942 prohlédla komise USAAF maketu, byla vcelku spokojena a objednala s některými drobnými změnami prototyp s vojenským označením XC-82. Výroba probíhala bez zvláštních priorit, takže se XC-82 se sériovým číslem 43-13002 vznesl poprvé až 10.září 1944. To se již pracovalo na rozběhu prvního bloku 100 sériových letounů C-82A Packet v továrně Fairchild v Hagerstownu. Protože každá továrna dostala tehdy své zaklíčované označení, znělo plné typové značení Packetu C-82A-FA.
Stroje měly celokovovou konstrukci a poháněly je dvouhvězdicové motory Pratt&Whitney R-2800-85 po 1544 kW (2100 k).
Kabina čtyřčlenné osádky byla posazena hodně kupředu a nahoru, takže nákladní prostor si uchoval plný příčný rozměr po většinu délky trupu. Přispělo k tomu i umístění centroplánu křídla na samém hřbetu gondoly. Křídlo samo mělo lomení do W. Prostor se mohl využít pro 42 výsadkáře nebo 34 nosítka se zraněnými, ale také pro houfnici s tažným vozidlem, menší tank a podobné náklady do hmotnosti 5900 kg. Výsadkáři mohli vyskakovat bočními dveřmi na obou stranách v křídlech zavřených vrat. Měly-li se ze vzduchu vysazovat větší náklady, vzlétal C-82A bez vrat. Nad prostorem výsadku se vypustil výtažný padák, který svým odporem vytáhl náklad z nitra gondoly. Pak se teprve automaticky uvolnil jeden či více nosných padáků, na nichž se náklad snášel. Tato technika, později běžná, se u C-82A použila poprvé.
Na jaře 1945 dostal Fairchild zakázku na další stovku C-82A a zároveň byla u firmy North American objednána série 792 Packetů. Byl pro ně vybudován závod v Dallasu, z něhož však vyšly jen tři kusy C-82N-NT Zakázka byla po ukončení války s Japonskem zrušena. Fairchild sám začal dodával Packety od konce roku 1945. Dodávka skončila v září 1948. Jeden stroj předváděli Američané v roce 1946 na leteckém dnu na pražské Ruzyni.