Sergej Grigorjevič Glinkin
| Narozen | 2.října 1921 | |
| Místo | Elc | |
| Hodnost | plukovník | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 30 | |
| Úmrtí | 25.listopadu 2003 |
Narodil se 2.října 1921 ve městě Elc (nyní Lipecký kraj) v rodině dělníka. Člen KPSS byl od roku 1943. Od roku 1932 žil v Moskvě. Dokončil sedmitřídní školu a poté FZU. Pracoval jako soustružník v Moskevském závodě Ordžonikidze a současně se učil létat v aeroklubu. V RKKA byl od prosince roku 1939. V roce 1940 dokončil 2.Borisoglebskou vojenskou leteckou školu pro piloty nesoucí jméno V.P. Čkalova.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od 26.července 1943. Bojoval na Kalininském frontu jako velitel roje.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 4.února 1944 udělen Sergeji Grigorjeviči Glinkinovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu, řád Lenina a medaile Zlatá hvězda (№3216), za 148 bojových vzletů, 45 vzdušných bojů a 19 sestřelených letadel nepřítele.
15.července 1944 velitel roje 5.gardového stíhacího leteckého pluku (11.gardové stíhací letecké divize 1.gardového smíšeného sboru 8.vzdušné armády 1.ukrajinského frontu) gardový nadporučík S.G. Glinkin letěl se skupinou 12 La 7 jako ochrana šturmoviků na severovýchod od Lvova. Byla značná oblačnost, té využila dvojice Bf 109, skrytě se blížila ke skupině a nenadále na ní zaútočila. Glinkin jí zkusil odrazit, ale byl zraněn na noze a jeho letoun byl poškozen. Glinkin otevřel kabinu, aby mohl vyskočit, ale v tom okamžiku se vedle něj objevil Bf 109. Rozhodnutí bylo okamžité, přidal plyn a plnou silou provedl taran na nepřátelský letoun. Při nárazu oba letouny explodovaly a Glinkina vyhodila exploze ven z kabiny. Na okamžik ztratil vědomí, když přišel na chvíli k sobě pracně otevřel padák a zase ztratil vědomí. Dopadl do zákopů mezi pěchotu, která mu poskytla první pomoc a odeslala ho do polní nemocnice. K pluku se vrátil za čtyři dny.
Později se stal zástupcem velitele letky. Celkem uskutečnil 254 bojových vzletů, ve vzdušných bojích sestřelil samostatně 30 letadel nepřítele a další čtyři sestřelil ve spolupráci. Poslední vítězství získal na nebi nad Berlínem.
Po válce prodloužil službu v armádě. 14.května 1960 plukovník Glinkin po nemoci odešel do zálohy. Poté žil v Moskvě. Zemřel 25.listopadu 2003. Pohřbený je v Moskvě na Troekurevském hřbitově.
Vyznamenán byl řádem Lenina, čtyřmi řády Rudého praporu, řádem Aleksandra Něvského, řádem Vlastenecké války 1.stupně, tři řády Rudá hvězda a další medaile.