Nikolaj Fjodorovič Krasnov
| Narozen | 9.prosince 1914 | |
| Místo | Knjažiči | |
| Hodnost | major | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 31 | |
| Úmrtí | 29.ledna 1945 |
Narodil se 9.prosince 1914 ve vesnici Knjažiči (nyní Gorochovecký okres Vladimirovského kraje). Členem VKP(b)KPSS byl od roku 1942. Žil v Permu. Dokončil střední školu. V letech 1929 až 1930 pracoval jako odpovědný sekretář okresního sovětu tělovýchovy. V roce 1930 jako dobrovolník vstoupil do Rudé armády. V roce 1934 dokončil Tambovskou vojenskou leteckou školu pro piloty. V tomtéž roce byl však propuštěn do zálohy. Poté pracoval v civilním letectvu. Od roku 1938 pracoval jako zkušební letec.
Velké Vlastenecké války se účastnil od července roku 1941. Jako letec 402.stíhacího leteckého pluku zvláštního určení (57.smíšené letecké divize, Severozápadního frontu) otevřel bojový účet 1.srpna, na své stíhačce MiG 3 sestřelil v prostoru nad Novgorodem bombardér Ju 88. 10.srpna ve vzdušném boji nad Šimskem sestřelil Bf 109. 19.srpna během nepřátelského přepadu vlastního letiště vzletěl mezi dopadajícími pumami a sestřelil jeden bombardér.
Ve vzdušném boji 6.října 1941 byl těžce raněn. Celých pět měsíců strávil v nemocnici. Po návratu z nemocnice byl jmenován navigátorem 31.stíhacího leteckého pluku (206.stíhací letecké divize, 2.vzdušné armády, Brjanského frontu). 31.května 1942 na svém LaGG 3 chránil bitevní letadla. V následném vzdušném boji sestřelil Bf 109, ale i on sám byl sestřelen. Přistál na nepřátelském území. Po přistání zničil letadlo a sám se schoval v lese. Byl zraněný na noze a ke svým putoval devět dlouhých nocí. Za týden po návratu ke svému pluku se opět vrátil k létání.
Bojoval u Kurska, Belgorodu, Kramatorsku. Od podzimu roku 1943 bojoval v sestavě 17.vzdušné armády. V říjnu roku 1943 zničil tři průzkumné letouny Focke Wulf FW 189. 14.října nad letištěm Kancerovka v La 5 sestřelil německý Bf 109. Na nebi nad Záporožím sestřelil 11 letadel nepřítele.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR obdržel 4.února 1944 major Nikolaj Fjodorovič Krasnov za 279 bojových vzletů, 85 vzdušných bojů a 31 samostatně sestřelených letadel titul Hrdiny Sovětského svazu, řád Lenina a medaili Zlatá hvězda (№3353).
Později byl zkušebním letcem IAS 17.vzdušné armády. Když začaly boje o Budapešť, stal se opět velitelem letky.
29.ledna 1945 při obletu letiště u Budapešti objevil Krasnov nepřátelský bombardér Ju 88. Jelikož neměl náboje tak se rozhodl pro útok taranem. Po úspěšném sražení bombardéru se pokoušel přistát s poškozenou stíhačkou na levém břehu řeky Dunaj, ale ocitl se ve starých zákopech. Letadlo se převrátilo a Krasnov zahynul. Pohřbený je v Oděsse.
Vyznamenán byl řádem Lenina, dvěma řády Rudého praporu, řádem Aleksandra Něvského, dvěma řády Vlastenecké války 1.stupně a mnoha dalšími medailemi.
Po hrdinovi byla pojmenována ulice v Kijevě a Gorochovci, obytná čtvrť a ulice ve městě Perm, kde byly též umístěny dvě pamětní desky.