Michail Jevdokimovič Pivovarov
| Narozen | 22.ledna 1919 | |
| Místo | Nižnij Jegorlyk | |
| Hodnost | kapitán | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 26 | |
| Úmrtí | 15.května 1949 |
Narodil se 22.ledna 1919 v vesnici Nižnij Jegorlyk (nyní Salský okres Rostovského kraje) v rodině rolníka. Členem VKP(b)KPSS byl od roku 1944. Vystudoval střední školu. V Rudé armádě byl od roku 1937. V roce 1939 dokončil Čkalovskou školu pro protiletadlové dělostřelce. V roce 1941 dostudoval Krasnodarskou leteckou školu, v roce dokončil Uljanovskou vyšší školu pro piloty. V roce 1943 prodělal kurs pro velitele rojů. Poté sloužil na Dálném Východě. Do Velké Vlastenecké války se zapojil v září roku 1943.
Od léta roku 1943 bojoval Pivovarov na Jaku v sestavě vynikajícího 402.stíhacího leteckého pluku (265.stíhací letecké divize, 3.stíhacího leteckého sboru). Bojový účet si mladý letec otevřel dost rychle, první vítězství získal v září na nebi nad Melitopolem. Za prvním sestřelem následovali brzy další.
Na jaře roku 1944 se účastnil bojů na Krymu, na nebi nad Sevastopolem. Bývali dny kdy si Pivovarov na své konto připsal hned několik sestřelů. 7.dubna 1944 velitel roje 402.stíhacího leteckého pluku poručík M.J. Pivovarov v jednom boji sestřelil dva stíhací Bf 109.
Na konci června byl pluk přesunutý na 3.Běloruský front, kde jeho letci zajišťovali ochranu a vzdušnou podporu oddílům 5.armády 3.gardového mechanizovaného sboru. Pivovarov ovládal vysokou techniku pilotáže, v boji byl drzý, pohotový a iniciativní.
Pivovarova si jako bojovníka a pozorovatele velice cenil i velitel sboru J.J. Savickij, sám ho několikrát poslal na průzkumné lety. Při jednom z takových průzkumů byli průzkumníci přinuceni přijmout boj s 12 stíhačkami FW 190. Při boji v extrémně malé výšce oba průzkumníci dokázali sestřelit po jednom Focke Wulfu.
V září roku 1944 byl pluk přezbrojený na Jak 3 a staršij lejtěnant Pivovarov byl jmenovaný velitelem letky. Účastnil se osvobozování Polska, operace ve Východním Pomořansku a Berlínské operace.
Velitel letky 402.stíhacího leteckého pluku (265.stíhací letecké divize, 16.vzdušné armády, 1.Běloruského frontu) staršij lejtěnant Michail Pivovarov do února roku 1945 uskutečnil 269 bojových vzletů a účastnil se 69 vzdušných bojů ve kterých sestřelil 21 nepřátelských letadel.
Svoje poslední vítězství získal Pivovarov na jaře roku 1945. Od 5. do 8.března během 74 vzdušných bojů ztratili němci 84 letadel. V boji se vyznamenali letci 234. a 265. stíhací letecké divize. Staršij lejtěnant M.J. Pivovarov v těchto bojích sestřelil dva nepřátelské letouny.
18.dubna letci 16.vzdušné armády uskutečnili 162 vzdušných bojů ve kterých sestřelili 151 německých letadel. Byl to jeden z nejtěžších bojových dní. Hlavní role v těchto bojích náležela stíhačům 3.IAK, ti za ten den uskutečnili 833 vzletů a v 84 vzdušných bojích sestřelili 76 letadel protivníka. Výsledek tohoto dne byl rekordem za celou dobu účasti sboru ve Velké Vlastenecké válce. Každý letec průměrně uskutečnil 3,7 bojového vzletu. Toto znamenalo, že mnozí vzlétli na bojový úkol 4 až 5 krát, skoro při každém vzletu se vedl vzdušný boj s nepřítelem. V tento den sestřelil staršij lejtěnant M.J. Pivovarov ještě dva nepřátelské stroje.
Na konci války měl Michail Pivovarov na svém kontě okolo 300 úspěšných bojových vzletů, 80 vzdušných bojů v nichž sestřelil samostatně 26 letadel nepřítele a dalších 11 sestřelil ve spolupráci.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 15.května 1946 za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě v boji s německým fašistickým uchvatitelem a při tomto projevenou statečnost a hrdinství staršímu poručíku Michailu Jevdokimoviči Pivovarovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu, předán řád Lenina a medaile Zlatá hvězda (№7010).
Od roku 1947 byl kapitán M.J. Pivovarov v záloze. Žil a pracoval v Moskvě. Zemřel v Moskvě 15.května 1949 ve svých 31 letech.
Vyznamenán byl řádem Lenina, třemi řády Rudého praporu, řádem Aleksandra Něvského, řádem Rudé hvězdy a mnoha dalšími medailemi.
Pamětní deska byla vystavena ve vesnici Nižnij Jegorlyk v Salském okrese. Jméno Hrdiny nese i ulice ve městě Salsk v Rostovském kraji.