Lidia Vladimirovna Litvjak
| Narozen | 18.srpna 1921 | |
| Místo | Moskva | |
| Hodnost | Gardový Mladšij lejtěnant | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 15 | |
| Úmrtí | 1.srpna 1943 |
Lidia Litvjak se narodila 18.srpna 1921 v Moskvě. Od 14 let studovala v aeroklubu. V 15 letech už uskutečnila svůj první samostatný let. Po dokončení Chersonské letecké školy pro letce-instruktory pracovala v Kalininském aeroklubu. Připravila 45 letců. V roce 1937 byl otec Lidie zavřený a později zastřelený.
V roce 1942 nastoupila k nově vytvořenému stíhacímu ženskému stíhacímu pluku, u něj nalétala chybějících 100 hodin. Osvojila si stíhačku Jakovlev Jak-1. První bojový let uskutečnila na nebi nad Saratovem. V srpnu 1942 ve spolupráci sestřelila německý bombardér Ju 88. V září byla převelená k 437.stíhacímu leteckému pluku 287.stíhací letecké divize 8.vzdušné armády Jihovýchodního frontu.
13.září při druhém bojovém letu nad Stalingradem sestřelila bombardér Ju 88 a stíhačku Bf 109. Pilot Bf 109 byl německý baron, který získal 30 sestřelů a byl držitelem Rytířského kříže. 27.září ve vzdušném boji sestřelila ze vzdálenosti 30 metrů Ju 88. Později v páru s R.Beljajevou sestřelila Bf 109. V té době byla na její prosbu na kapotu jejího Jaku nakreslena bílá lilie a dostala přezdívku Bílá lilie Stalingradu. Díky tomu se Lilie stala jejím radiovým volacím znakem.
Brzy jí převeleli k 9.gardovému Oděskému stíhacímu leteckému pluku, kterému velel hrdina Sovětského Svazu Lev Lvovič Šestakov. Během služby u pluku koncem prosince 1942 Lidia sestřelila kus od vlastního letiště Dornier Do 217. Koncem roku 1942 byla převelena k 296.stíhacímu leteckému pluku a létala na Jak 1. 11.února 1943 ve vzdušném boji sestřelila dvě letadla nepřítele jeden Ju 88 a ve skupině Fw 190. Brzy při jednom bojovém letu utrpělo letadlo Lidie těžké poškození a ona musela nouzově přistát na území obsazeném nepřítelem. Když se jí němečtí vojáci snažili zajmout, přišel jí jeden ze spolubojovníků na pomoc. Palbou z kulometů přinutil německé pěšáky zalehnout a sám přistál a vzal Lidii k sobě do kabiny.
23.února 1943 Lidia Litvjak dostala svoje první bojové vyznamenání - řád Rudé Hvězdy.
22.března v prostoru Rostova na Donu se zúčastnila zachycení skupiny německých bombardérů. V průběhu boje sestřelila jeden bombardér. Pak zpozorovala šestici Bf 109 a podstoupila s nimi nerovný boj, aby tak dala příležitost svým spolubojovníkům splnit bojový úkol. V průběhu boje byla těžce zraněna, ale dokázala se s poškozeným letadlem vrátit na letiště.
Po pobytu v nemocnici byla poslána na doléčení domů, ale již za týden byla zpět u pluku.
5.května 1943 letěla jako doprovod bombardérů a v průběhu boje sestřelila jednu nepřátelskou stíhačku a za dva dny nato sestřelila další německou stíhačku.
Na konci května Lidia sestřelila nepřátelský balón řídící dělostřeleckou palbu, balón chránilo silné protiletadlové dělostřelectvo. Proto se k němu přiblížila z týlu nepřítele se sluncem v zádech a v maximální rychlosti a s maximální palebnou silou ho sestřelila. Za tento sestřel obdržela řád Rudého Praporu.
21.května 1943 zahynul v boji Lidiin manžel hrdina Sovětského Svazu Alexej Frolovič Solomatin.
15.června Lidia sestřelila Junkers Ju 88, ale potom musela odrazit útok šesti německých stíhačů, jednoho z nich sestřelila. V tomto boji utrpěla lehké zranění, ale jet do nemocnice odmítla. 19.července v souboji s německými stíhači Lidii a její nejlepší přítelkyni Káťu Budanovou sestřelili. Lidia odvážně vyskočila na padáku, ale Jekatěrina Budanová zahynula při nouzovém přistání.
Na konci července a začátku srpna 1943 v prostoru řeky Mjus vznikly těžké boje při odrážení protiúderu Druhého německého tankového sboru. Německé velení stáhlo do prostoru bojů velký počet letadel. 1.srpna 1943 Lidia uskutečnila čtyři bojové lety ve kterých sestřelila dvě letadla nepřítele a jedno ve skupině. Z čtvrtého letu se nevrátila. Velení divize připravilo návrh jmenovat Lidii Litvjak titulem Hrdina Sovětského Svazu, ale vyskytla se fáma, že se děvče dostalo do německého zajetí a její vyznamenáni bylo odloženo.
V poválečných letech jednotlivci pátrali po osudu pilotky. Ale až do roku 1979 se nic o jejím osudu nenašlo. Na začátku roku 1979 byly nalezeny v lesích u Demitrovky v Šachtěrské oblasti nalezeny trosky letadla s ostatky ženy která zahynula v boji na palubě. Smrt zastihla Lidii již ve vzduchu, když jí nepřátelská kulka zasáhla do hlavy. Byla pohřbena v hromadném hrobě. A až v roce 1988 udělaly odpovědné úřady definitivní tečku za osudem Lidie Litvjak a potvrdily, že nalezené ostatky patřily slavné letkyni. Po dalším ověření jí 5.května 1990 prezident SSSR Michail Gorbačov udělil titul Hrdina Sovětského Svazu in memoriam.
Lidia Litvjak létala do boje na letadlech Lavočkin La-5, Jakovlev Jak-1, Jakovlev Jak-1B.