Alexandr Fjodorovič Klubov
| Narozen | 1.ledna 1918 | |
| Místo | Jarunovo | |
| Hodnost | Gardový kapitán | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 50 | |
| Úmrtí | 1.listopadu 1944 |
Narodil se 18.ledna 1918 ve vesnici Jarunovo (nyní Vologdský okres Vologdské oblasti) v rolnické rodině. Národnosti byl Ruské.Člen VKS(b) od roku 1943. V roce 1934 nedokončil střední školu a odcestoval do Leningradu (nyní Petrohrad), kde nastoupil do továrního učiliště (FZU) závodu "bolševik", po dokončení učiliště pracoval jako seřizovač strojů. Roku 1937 byl přijet do Leningradského aeroklubu, výcvik zvládl s výborným prospěchem. Od roku 1939 byl v Rudé Armádě jako posluchač Čugujevské vojenské letecké školy, jíž dokončil v roce 1940 s hodností poručíka.
V letech Velké Vlastenecké války A.F. Klubov bojuje v stíhacím letectvu, svůj první boj uskutečnil v srpnu roku 1942 jako člen 84. stíhacího leteckého pluku, na Severním Kavkaze. Zde na dvojplošníku I-153 "Čajka" uskutečnil 240 bojových vzletů, 150 bitevních, zničil na zemi ve spolupráci 16 letadel nepřítele a ve vzdušných bojích sestřelil 4 nepřátelské letouny. 2.listopadu 1942 v leteckém souboji nad Mozdokem byl jeho letoun těžce zasažen. Do poslední chvíle se snažil zachránit letoun, až když ho začali olizovat plameny a celá Čajka hořela, byl nakonec nucený použít padák. Utrpěl spáleniny obličeje a části rukou.
Po ukončení dlouhodobého léčení v nemocnici, byl v květnu 1943 poručík Klubov převelen k 16.gardovému stíhacímu leteckému pluku. V sestavě 1.letky tohoto pluku se začal přeškolovat na nový stíhací letoun P-39 Airacobra, přeškolovací lety probíhaly pod vedením legendárního A.I. Pokryškina. Jako nejlepší pilot bral na bojové lety nováčky, kteří mezitím přibyli k pluku.
Zástupce velitele letky gardový nadporučík A.F. Klubov se zvláště vyznamenal v bojích nad Kubání i v bitvě o Dněpr. Na začátku podzimu roku 1943 měl na svém kontě již 310 bojových letů, absolvoval 84 leteckých soubojů, osobně sestřelil 14 a ve spolupráci 19 letadel nepřítele. V leteckých bojích nad Záporožskou oblastí - v okresu města Osipenko (nyní Berdjansk) a i v okresu Velkého Tokmaku (nyní město Tokmak) Klubov sestřeluje během dvou vzletů tři Junkerse. Při prvním sestřelil tři Junkersy Ju-87 Stuka a při druhém tři Junkersy Ju-88.
13.dubna 1944 nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR za hrdinství a statečnost, projevenou v boji s nepřítelem, Aleksandru Fjodoroviči Klubovovi udělen první titul Hrdniny Sovětského Svazu a obdržel řád Lenina a medaili Zlatá hvězda.
Na jaře roku 1944 v předvečer Jassko-Kišiněvské operace je A.F. Klubov jmenován velitelem 3.letky. V červnu-červeneci roku 1944, na stíhacím letounu Airacobra s číslem 45 na trupu Klubov za jeden týden sestřeluje devět nepřátelských letadel.
Do konce října 1944 zástupce velitele pro letovou a střeleckou přípravu 16.gardového stíhacího pluku gardový kapitán A.F. Klubov vykonal 457 bojovných letů, zůčastnil se 95 vzdušných soubojů, sestřelil osobně 31 letadel a 19 ve spolupráci.
Život odvážného letce tragicky skončil při havárii stíhačky Lavočkin La-7 1.listopadu 1944 na polském letišti v prostoru Stalova-Wola. Vinu na jeho smrti nenesl ani letoun, ani on sám, příčinou neštěstí byla nezodpovědnost velitele pluku při organizaci létání. Betonová plocha letiště byla po ústupu Němců neupravená. Při přistání se Klubovovu letounu nedaly vysunout klapky, což při silném bočním větru znamenalo prodloužení výběhu a letoun se v měkké zemi převrátil. Gardový kapitán A.F. Klubov zemřel hodinu a půl po katastrofě.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byla 27 června 1945 Alexandru Fedoroviči Klubovovi in memoriam udělena druhá medaile Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského Svazu.
Je pohřben ve městě Lvov na Vrchu Slávy.
Vyznamenání: řád Lenina, 2x řád Rudého Praporu, řád Aleksandra Něvského, Řád Vlastenecké války prvního stupně, 2x Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského Svazu.