Jekatěrina Vasilevna Budanová
| Narozen | 7.prosinec 1916 | |
| Místo | Konopljanka | |
| Hodnost | Gardový Staršij lejtěnant | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 11 | |
| Úmrtí | 19.červenec 1943 |
Jekatěrina Vasilevna Budanová se narodila 7.prosince 1916 ve vesničce Konopljanka ležící ve Vjazemském kraji nacházejícím se ve Smolenské oblasti. Po ukončení školy odjela do Moskvy, kde pracovala v továrně a učila se létat v aeroklubu. Po absolvování kursu v aeroklubu a získání pilotního průkazu pracovala v aeroklubu jako letec-instruktor.
Se začátkem Velké vlastenecké války byla Budanová přemístěna do Saratova aby se přeškolila na Jakovlev Jak-1. Ve stavu 586.stíhacího pluku od 15.dubna 1942 bránila Saratov před německými bombardéry. 10.září 1942 byla převelena k 437.stíhacímu leteckému pluku bojujícím pod Stalingradem. 2.října v páru s pilotkou Beljaevou objevila skupinu 12 německých bombardovacích letadel a zaútočila na ně, donutila je shodit pumy do stepi. Tím byl zmařen bombardovací nálet na stanici Elton. 6.října Budanová osamoceně zaútočila na skupinu 13 Junkersů Ju 88 a sestřelila jednoho z nich. To bylo její první vítězství.
V leteckému pluku se Budanová seznámila s Lidii Litvjak a staly se nejlepšími kamarádkami. V pozdější do době vždy sloužily spolu.
V polovině listopadu 1942 v urputných bojích na nebi nad Stalingradem sestřelila ve skupině dva Messerschmitty Bf 109 a potom také bombardér Junkers Ju 88. V jednom z bojů ji vedoucí Vladimír Lavrijonkov navedl na Heinkel He 111, který poškodila, její letadlo bylo v boji také poškozeno, ale dokázala se skoro neovladatelným strojem přisát na vlastním letišti.
Na konci listopadu byla Káťa Budanová určena do skupiny „svobodných lovců“. 10.prosince při návratu z úkolu, byla napadena párem Messerschmittů Bf 109. Budanová přijala boj a sestřelila vedoucí Bf 109.
V lednu 1943 byla Káťa Budanová převelena k 296.stíhacímu leteckému pluku (později 73.gardový IAP). Velitel pluku Baranov jí stanovil svým číslem. Při jednom letu stíhači objevili 19 bombardovacích letadel Ju 88 letících pod ochranou stíhaček Fw 190. Baranov spolu s Budanovou zaútočili na stíhačky a ostatní měli rozkaz zaútočit na bombardéry. V následujícím boji velitel poškodil jeden Fw 190 a Budanová ho dorazila.
23.února 1943 Budanová byla vyznamenaná řádem Rudé Hvězdy.
Začátkem března se Budanová vydala na volný lov, objevila průzkumný Focke Wulf Fw 190, přezdívaný rám. Dohnala ho a sestřelila. Mezi stíhacími letci bylo toto letadlo hodnoceno jako těžká kořist.
Do června Budanová sestřelila ještě dvě německé stíhačky a 17.července bombardér Ju 88.
19.července letěla Káťa Budanová na bojový let jehož úkolem byla ochrana bitevníků. Při návratu byla napadena trojicí Bf 109 a boj přijala. V průběhu boje nejprve sestřelila jednu německou stíhačku, ale poté byla sama sestřelena. Podařilo se jí nouzově přistát na poli, když k němu přiběhli místní, kteří předtím pozorovali nerovný boj ve vzduchu, vyprostili z letadla tělo letce. Káťa Budanová zemřela na následky ran způsobených palbou nepřítele. Odvážnou skromnou hrdinku pohřbili na okraji vesnice Novokrasnovka u města Antracit v Luganském kraji.
Velení navrhlo Jekatěrinu Budanovou na titul Hrdiny Sovětského Svazu, ale z nějakých neznámých důvodů jí tento titul nebyl udělen.
V počtu vítězství, která získala v leteckých soubojích, Káťu Budanovou překonala jen Lidia Litvjak.
1.října 1993 byl Jekatěrině Vasilevně Budanové udělen in memoriam titul Hrdina Ruské federace.