Aleksandr Terentěvič Karpov
| Narozen | 17.října 1917 | |
| Místo | Felenevo | |
| Hodnost | gardový major | |
| Kampaně | SSSR | |
| Sestřely celkem | 28 | |
| Úmrtí | 20.října 1944 |
Narodil se 17.října 1917 ve vesnici Felenevo (nyní Peremyšlský okres Kalužského kraje) v rodině rolníka. Členem VKP(b) byl od roku 1942. V roce 1935 dokončil tovární výrobní učiliště v Kaluge a do roku 1939 pracoval jako zámečník v nástrojařské dílně Kalužském strojírenském závodu a učil se létat v aeroklubu. V Rudé armádě byl od roku 1939. V roce 1940 mladšij lejtěnant A.T. Karpov dokončil Kačinskou vojenskou leteckou školu nesoucí jméno A.F. Mjasnikova, poté byl přidělen k leteckému útvaru dislokovanému na Ukrajině, kde učil mnoho letců, kterým bylo povoleno osvojit si novou stíhačku I-26, která do dějin letectva vešla pod názvem Jak 1.
Na frontě Velké Vlastenecké války byl od července roku 1941. Účet bojových vzletů otevřel pod Moskvou. Od září roku 1941, po přeložení k 123.stíhacímu leteckému pluku (v budoucnu přejmenovaného na 27.gardový stíhací letecký pluk), v němž sloužil pod Leningradem, pokračoval v pilování leteckého mistrovství a bojoval s nepřítelem nad něvským opevněním, chránil legendární Cestu života v sestavě letectva PVO Leningradského frontu. Válku začal jako řadový pilot, poté se stal velitelem roje, zástupcem a velitelem letky 27.gardového stíhacího leteckého pluku.
O tom jaký to byl stíhač názorně ukazuje to, že v posledních dnech července roku 1943 během pěti bojových vzletů staršij lejtěnant A.T. Karpov sestřelil sedm nepřátelských letadel.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 28.září 1943 za příkladné plnění bojových úkolů velení a při nich projevenou odvahu a hrdinství, Aleksandrovi Terenteviči Karpovi udělen titul Hrdiny Sovětského svazu, předán řád Lenina a medaile Zlatá hvězda (№1202).
30.června 1944 gardový kapitán A.T. Karpov sestřelil další letoun nepřítele, který bylo rozhodnuto počítat jako tisící hitlerovský letoun, sestřelený Jakem na nebi nad Leningradem. Po tomto pamětihodném vítězství dostal blahopřejný telegram od hlavního konstruktéra letadla - Aleksandra Sergejeviče Jakovleva.
Rozkazem Nejvyššího velitele ozbrojených sil bylo 2.července 1944 27.gardovému stíhacímu leteckému pluku PVO v němž sloužil A.T. Karpov uděleno čestné pojmenování Vyborgský.
Nařízením Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl 22.srpna 1944 gardovému kapitánu Aleksandrovi Terenteviči Karpovi udělen druhý titul Hrdiny Sovětského svazu a medaile Zlatá hvězda. Stal se tak prvním a jediným letcem PVO, který byl vyznamenán tímto nejvyšším stupněm vyznamenání SSSR.
20.října 1944 zahynul při plnění bojového úkolu. Letěl v husté oblačnosti a při přeletu na své letiště se pokusil na stíhačce Spitfire LF Mk.IX (letěl na ní teprve podruhé) dostihnout německé průzkumné letadlo letící ve velké výšce, ale Karpov ztratil vědomí pro poruchu kyslíkového systému a jeho letoun se zřítil do Finského zálivu.
Uskutečnil 456 bojových vzletů, účastnil se 97 vzdušných bojů, ve kterých gardový major A.T. Karpov sestřelil samostatně 28 letadel nepřítele a dalších osm sestřelil ve spolupráci.
Byl vyznamenán řádem Lenina, třemi řády Rudého praporu, řádem Aleksandra Něvského a mnoha dalšími medailemi.
Bronzová socha dvojnásobného Hrdiny Sovětského svazu A.T. Karpova je umístěna ve městě Kaluga, kde se každoročně v říjnu koná obřad Dni jeho památky, jeho jméno nese i odborné učiliště №1.