Marian Pisarek
| Narozen | 3.ledna 1912 | |
| Místo | Jasinow Górny | |
| Hodnost | Wing Commander | |
| Kampaně | Polsko, Francie, Velká Británie | |
| Sestřely celkem | 13 | |
| Úmrtí | 29.dubna 1942 |
Narodil se 3.ledna 1912 v Jasinow Górny.
Byl absolventem Školy vojenských kadetů (zezačátku sloužil u 4. pluku horských střelců). V roce 1935 absolvoval letecký kurs v Centru pro výcvik důstojníků letectva v Deblinu a byl přidělený k 61. eskadře 6. leteckého pluku ve Lvově. Po kursu přeškolení na stíhacího pilota by přidělený k 141. stíhací eskadře 4. leteckého pluku v Toruni.
Na začátku druhé světové války Pisarek létal na P-11c v 141. stíhací eskadře. Už první den války znamenal pro něj úspěch sestřelil průzkumný Hs 126. Druhý den se zúčastnil neúspěšného útoku na německou kolonu, mnoho letců při něm zahynulo. Tentýž den omylem sestřelil vlastní bombardér P-23 Karas. 4.září 1939 sestřelil jednu Stuku.
Po pádu Polska se přes Rumunsko dostal do Francie, aby zde pokračoval v boji. Avšak boje ve Francii skončily tak rychle, že byl Pisarek s několika poláky nucen ukrást dopravní letoun Caudron Goeland, aby se zachránili. Přes Casablancu se dostali na Britské ostrovy.
V sestavě 303. squadrony bojoval v Bitvě o Británii. 2.srpna 1940 leutnant Marian Pisarek nastupuje k 303. polské squadroně RAF. 7.září 1940 se zůčastnil těžkého leteckého boje ve kterém sestřelil jeden Bf 109, ale sám musel použít padák aby se zachránil z hořící stíhačky. Za osm dní sestřelil další Bf 109.
Poté byl převelený k 308. squadroně kde byl nejprve velitelem letky a později od 23.června do 10.prosince 1941 velel celé squadroně. S ní získal další vítězství. 27.června ze čtyř sestřelených Bf 109 byl jeden z nich připsán Pisarkovi (podle německých údajů byla tento den sestřelena jen dvě letadla a jedno poškozeno). 2.července 1941 při doprovodu Blenheimů na přepadu elektrárny v Lille, sestřelil Pisarek další Bf 109.
17.července během průzkumného letu nad Francií se poláci utkali s velkou skupinou messerschmittů. Ze dvou sestřelených stíhačů nepřítele byl jeden sestřelený ve spolupráci Pisarka a Tadeusze Šiela.
22.července v dalším boji znovu sestřelil Pisarek další messerschmitt. 10. prosince 1941 byl úspěšný polák odvolán do zázemí na odpočinek po skončení předepsaného operačního turnusu. Potom sloužil jako styčný důstojník ve velení 11. stíhací skupiny.
17.dubna 1942 byl Pisarek jmenován velitelem 1. polského stíhacího wingu jehož součástí byly 303., 316. a 317. polská stíhací squadrona. Deset dní poté se při letu s 317. squadronou nad severním pobřežím Francie byli napadeni velkou skupinou Fw 190. V tomto boji byli sestřeleni tři polští piloti a s nimi i Marian Pisarek.
Wing Commander Marian Pisarek byl sestřelen a zahynul 29.dubna 1942 během doprovodu bombardérů nad severním pobřežím Francie. Skončil se svým letadlem v moři a jeho tělo se nikdy nenašlo.
Byl vyznamenán polskými řády Zlatý kříž Virtuti Militari (číslo 00143), Stříbrný kříž Virtuti Militari (číslo 08830) 17 září 1940, obdržel čtyři Válečné kříže a leteckou medaily. Byl vyznamenán i britským Distinguished Flying Cross.