Walter HWK 109-739
Raketový motor HWK 109-739 s turbočerpadlovou dodávkou pohonné látky pro protiletadlovou raketu verze FR3b, vyvíjela firma Walter v Kielu od září 1943.
Okysličovadlem měla být - na rozdíl od většiny ostatních konstrukcí firmy Walter - směs sestávající z 90 % kyseliny dusičné a 10 % kyseliny sírové (SV-Stoff) a palivem syntetický (hnědouhelný) benzín. Pro požadovaný konstantní tah 15,69 kN a dobu chodu 72 sekund činil hmotnostní průtok složek pohonné látky 8,5 kg/s.
K pohonu turbočerpadlového agregátu (podobného jako u rakety A4) se používalo páry vznikající při reakci peroxidu vodíku s katalyzátorem. Výkon turbíny dosahoval asi 50 kW při otáčkách 16 000 až 20 000 1/min. Vnitřní stěna dvouplášťové, okysličovadlem chlazené spalovací komory (pSK a 1,96 MPa) byla navíc chráněna izolační vrstvou Polyganu 3 (50 % vodní sklo, 50 % oxid hlinitý) o tloušťce 5 mm. Plného tahu motoru bylo dosaženo 4s po zážehu. Tryska byla vyrobena z elektrografitu.
Vývoj motoru provázely značné potíže. Do zrušení výrobního programu na jaře 1945 se podařilo dokončit pouze spalovací komoru. Při statických zkouškách dvou kompletních motorů několik týdnů před kapitulací se technici ještě potýkali nejen s přesnou synchronizací velkého počtu ventilů, kterými byl systém vybaven, ale i s odstraňováním příčin neuspokojivé funkce obou čerpadel. Z těchto důvodů neměly motory HWK 109-739 naději na operační uplatnění.