Henschel Hs 293
Henschel Hs 293
| Motor | : | raketový Walter HWK 109-507B | ||
| Parametry motoru | : | T-látka | : | 60 kg |
| Z-látka | : | 3,4 kg | ||
| Stlačený vzduch | : | 2,6 kg | ||
| Tah | : | 600 kp | ||
| Doba hoření | : | 12 sekund | ||
| Rozpětí | : | 3,92 m | ||
| Délka | : | 3,10 m | ||
| Výška | : | 1,10 m | ||
| Průměr trupu | : | 0,47 m | ||
| Celková hmotnost | : | 975 kg | ||
| Hmotnost nálože | : | 603 kg |
Celkem německý průmysl vyrobil 1900 kusů této zbraně.
Henschel Hs 293 nebyl nic jiného než malé, dálkově řízené letadélko, které bylo na cíl možné navést rádiovými paprsky a impulzy. Po vypuštění z nosiče získala tato bomba díky raketovému motoru vyšší rychlost a předletělo svůj nosič. Dostalo se tak do zorného úhlu pozorovatele, který pomocí malé řídící páky mohl řídit další let až do zasažení cíle. Aby se zabránilo rušení rádiových signálů, předpokládalo se pozdější navádění bomby tenkým drátkem, který by se za letu odvíjel z cívky a poskytoval tak možnost nerušeného řízení bomby na cíl.
Hs 293 byl tehdy nepochybně nejpokrokovějším výrobkem v oblasti zbrojní techniky. Měl velkou přednost v tom, že mohl být vypuštěn až do vzdálenosti 13 kilometrů před cílem a řízen prakticky z každé letové polohy. Pozorovatel letadla-nosiče jen musel udržovat světlo, umístěné na konci létající pumy v zákrytu s cílem.
Mohl být vypouštěn ze vzdálenosti mezi 3,5 a 18 kilometry z výšky mezi 400 a 2000 metrů. Ze vzdálenosti 12 kilometrů tu byla ještě padesátiprocentní jistota zásahu. Měl účinek pětisetkilogramové bomby plněné trialem.
Jako nosiče těchto létajících pum se používali bombardéry Heinkel He 111, Dornier Do 217 a Dornier Do 17. Původní záměr používat jako nosič těžký bombardér Heinkel He 177 nebyl realizován pro malý počet těchto letounů a jejich problémy s motory, které se za letu snadno samy o sobě bez vnější příčiny vzňaly, pro tuto nemilou vlastnost se He 177 přezdívalo „Říšský zapalovač“.