Helmuth Lent
| Narozen | 13.června 1918 | |
| Místo | Pyrehne | |
| Hodnost | Oberst | |
| Kampaně | Polsko, Norsko, Německo | |
| Sestřely celkem | 113 | |
| Úmrtí | 7.října 1944 |
Narodil se 13.června 1918 v Pyrehne v kraji Landsberg, regionu Warthe/Neumark jako syn pastora. Jako mnozí mladí muži byl okouzlený létáním v počátku 30.let. S létáním začal na větroních, výcvik na nich byl podporovaný Německem, které si tím budovalo základy pro budoucí Luftwaffe.
K Luftwaffe vstoupil 1.dubna 1936. Prodělal výcvik stíhacího pilota a později i výcvik pilota těžkého stíhacího letadla. V roce 1938 začal sloužit u 3./ZG 76. S touto jednotkou také zahájil boje 2. světové války a již 2.září 1939 získal své první vzdušné vítězství při útoku na Polsko.
18.prosince 1939 se zúčastnil velkého střetnutí s bombardéry RAF nad Německým zálivem a sestřelil dva bombardéry Vickers Wellington. Za bojů v Norsku v dubnu 1940 sestřelil tři stíhačky Gloster Gladiator a létající člun Short Sunderland. V srpnu absolvoval přeškolení pro noční stíhání a od 7.září velel 6./NJG 1. Dlouho musel jen přihlížet vzdušným vítězstvím svých podřízených. Velitel NJG 1 Wolfgang Falck o tom řekl, že Lent tehdy ztratil nervy a žádal o přeložení k denním stíhačům. Falckovi se Lenta podařilo přesvědčit, aby zůstal ještě měsíc a pokud nebude úspěšný, postará se o jeho přeložení sám.
Štěstí se k Lentovi přiklonilo v noci z 11. na 12.května 1941, kdy sestřelil dva Wellingtony. Z 29. na 30.června získal další dva sestřely, k zemi šly čtyřmotorové bombardéry Short Stirling. Když dostal koncem srpna 1941 Rytířský kříž, měl za sebou již 14 nočních vítězství.
1.listopadu 1941 byl jmenován velitelem nově vytvořené II./NJG 2. V noci ze 7. na 8.listopad dosáhl svůj 20 noční sestřel.
Během roku 1942 zvýšil celkový počet sestřelů na 56 (denních i nočních). Mezi jeho sestřely patřily letadla: Wellington, Hampden, Whitley, dva Avro Manchester a také první Halifaxy a Lancastery. Jeho kariéra dosáhla prvního vyjimečného vrcholu 18.ledna 1943 kdy získal svůj 50 noční sestřel jako první stíhací pilot Luftwaffe.
V noci z 19. na 20.dubna sestřelil De Havilland Mosquito a z 23. na 24.května zaznamenal 60 noční sestřel. Po pětašedesátém byl vyznamenán Meči a stal se velitelem NJG 3. V noci z 23. na 24.srpna sestřelil další tři britské bombardéry. Z 3. na 4.října dosáhl 72 nočního vítězství, ale utrpěl průstřel levé ruky, jenž ho vyřadil na delší dobu z operační činnosti.
V roce 1944 pokračoval v dalších úspěších - v noci ze 14. na 15.ledna dosáhl tří sestřelů, z 22. na 23.března prý spotřeboval na dvě vítězství nad Lancastery jen 22 nábojů, na další tři 15. na 16.června 57 nábojů, přičemž získal jako první noční stíhací pilot 100 vítězství. Následující měsíc mu byly jako prvnímu nočnímu stíhacímu pilotovi propůjčeny Brilianty.
5.října 1944 nastal jeho osudný den. Při neoperačním denním letu vysadil jeden motor jeho Junkersu Ju 88 při přistávání v Paderbornu, letoun zavadil o kabel vysokého napětí, zřítil se a shořel. Další tři členové osádky, jeho dlouholetý palubní radista Oberfeldwebel W. Kubisch, nositel Rytířského kříže a ostatní byli hned mrtvi. Lent podlehl těžkým zraněním za dva dny v polní nemocnici v Paderbornu.
Podnikl 111 bojových letů ve dne a 396 v noci a získal 113 vítězství, z toho 105 nočních, mezi nimi 61 sestřelů čtyřmotorových bombardérů. Třiceti osmi sestřelů dosáhl v posledních 46 nočních bojových letech. Létal na Messerschmittu Bf 110 C, D, G a Junkersu Ju 88 D5 + AA.
Jeho způsobu boje neobyčejně vyhovovala taktika „Zahme Sau“. Vnikal do přilétajícího bombardovacího svazu a pohyboval se v něm do vystřílení všech nábojů. Pak rychle přistál, doplnil palivo a munici a znovu startoval ve snaze dostihnout odlétající bombardéry. Jednou se mu takto podařilo sestřelit tři vracející se halifaxy, ale byl zasažen palbou nočního stíhacího Mosquita a zraněn do ramene. Jen s největším úsilím vyrovnal pád Bf 110 a dovedl jej na letiště.