Focke Wulf Fw 190G-1
Focke Wulf Fw 190G-1
| Motor | : | vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec BMW 801D-2 o výkonu 1 770 hp |
| Rozpětí | : | 10,38 m |
| Délka | : | 8,95 m |
| Výška | : | 3,95 m |
| Nosná plocha | : | 18,30 m² |
| Hmotnost | : | 3 220 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 4 460 kg |
| Maximální vzletová hmotnost | : | 4 900 kg |
| Maximální rychlost | : | 595 km/h |
| Cestovní rychlost | : | 450 km/h |
| Výzbroj | : | dva kanóny MG 151/20 ráže 20 mm v kořeni křídla |
| Nosnost | : | Maximálně 500 kg. Držák ETC-500 na jednu 500 kg pumu SC-500 nebo 250 kg pumu SC-250, nebo za použití redukčního držáku čtyři 50 kg pumy SC-50 a dvě přídavné palivové nádrže o objemu 300 litrů pod křídly |
| Zásoba paliva | : | 1 125 litrů |
| Dolet | : | 1 480 km |
| Dostup | : | 7 300 m |
| Posádka | : | 1 |
Současně s bitevní verzí série F byla zahájena výroba dálkového stíhacího bombardéru Fw 190G. Při označování ve výrobě dostal tovární označení U13 a na jeho stavbu bylo použito draku Fw 190A-4 a A-5. Charakteristickým rysem série G byly zrušené kulomety nad motorem a výzbroj byla omezena na dva kanóny Mg 151/20 ráže 20 mm v kořeni křídla. První verze Fw 190G-1 byla vyrobena v sérii 50 kusů přestavbou draku Fw 190A-4. G-1 dostaly pod trup letadla závěsníky ETC-500 na jednu 500 kg pumu SC-500, jednu 250 kg pumu SC-250 nebo díky přidané redukci závěsník pro čtyři 50 kg pumy SC-50. Též byl zvětšen objem neseného paliva díky montáži dvou přídavných nádrží o celkovém objemu 300 litrů. S těmito nádržemi se dolet letadla zvýšil na 1 480 km při cestovní rychlosti 385 km/h a s jednou nádrží pod trupem letadla na 1 030 km při rychlosti 460 km/h.
Prvním Jabo série G vyrobeném ve větším množství byl Fw 190G-2, který se odlišoval od svého předchůdce jen malým prodloužením trupu původní verze Fw 190A-5. Výzbroj a vybavení se od verze G-1 prakticky nezměnilo. Výroba Fw 190G-3 začala na konci léta 1943, byl vybavený autopilotem PKS-11 a jinými držáky bomb. O října 1943 byla u motoru BMW 801D-2 používána soustava přímého vstřikování. Předpokládala se soustava vstřiku 96 oktanového benzínu pod zvýšeným tlakem, čímž narostl výkon motoru od 1 700 do 1 870 koní a rychlost u země z 545 km/h na 570 km/h. S proti prachovým filtrem a dalším vybavením pro Středomořské bojiště dostal letoun označení Fw 190G-3/Trop.
| Fw 190G-1 | s držáky PTB firmy Junkers, vyrobeno 50 letadel |
|---|---|
| Fw 190G-2 | s držáky PTB firmy Messerschmitt, vyrobeno několik desítek letadel |
| Fw 190G-2/N | dálkový noční stíhací bombardér |
| Fw 190G-3 | s motorem BMW 801D-2, odlišoval se existencí autopilota PKS-11. Vyráběný byl od srpna 1943 |
| Fw 190G 3/Trop | úprava do tropických podmínek |