Flettner Fl 265
Flettner Fl 265
| Motor | : | hvězdicový vzduchem chlazený čtyřtaktní sedmiválec Siemens-Halske Bramo Sh14B o výkonu 150 hp |
| Průměr nosné vrtule | : | 12,30 m |
| Délka | : | 6,16 m |
| Výška | : | 2,82 m |
| Hmotnost | : | 800 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 1 000 kg |
| Max.rychlost | : | 160 km/h |
| Dolet | : | 300 km |
| Dostup | : | 4 100 m |
| Posádka | : | 1 |
Celkem bylo postaveno šest prototypů
V roce 1937 byl vypracovaný první projekt s vrtulemi do kříže s protiběžným chodem. V roce 1938 si německá Kriegsmarine objednala šest vrtulníků označených Fl 265. Jednomístný stroj postavený na stejném trupu jako jeho předchůdce Fl 185, s motorem Bramo Sh 14A o výkonu 160 koní chlazeným malou vrtulí v přední části vrtulníku. Dvě do kříže usazené vrtule byly montovány na nakloněné podpěry, které byly vybaveny tlumiči rázů.
První prototyp Fl 265 V1 D-EFLV vzletěl v květnu 1939. V srpnu téhož roku uskutečnil vrtulník první přistání za pomoci autorotace. Později byl zničen při havárii. Příčinou havárie byl nedostatek oleje v reduktoru zapříčinil poruchu. Pilot neúspěšně přešel do autorotace, bohužel otáčky rotoru už poklesly natolik, že listy rotorů se srazily a následoval pád vrtulníku z výšky 30 metrů na zem kde shořel.
Nehledě na tuto havárii, zkoušela Fl 265 V2 TK+AN německá Kriegsmarine ve všeobecných testech na lodích v Baltském a Středozemním moři. Ke zkouškám byl používán křižník Köln. Tento vrtulník rovněž absolvoval testy ve větrném tunelu v Chalais-Meudon ve Francii. Vrtulník uskutečňoval lety z palub lodí a přistával na paluby ponorek. Bez ohledu na ztrátu dalšího vrtulníku (příčinou bylo nedostatečné doplnění palivem), se stroj ukázal jako vhodný pro využití jako kvalitní průzkumník a jako protiponorkový.
Fl 265 V2 TK+AN zkoušeli také ženisté Wehrmachtu při cvičeních v Alpách. Vrtulník při nich vlékal pontony při stavbě přechodů přes řeky a sloužil také jako létající jeřáb při stavbě a opravách mostů. Vrtulníky přepravovaly také rozmontovaná děla zavěšená pod trupem do maximální hmotnosti 175 kilogramů nebo 17 % vlastní hmotnosti. Vrtulník v přízemním letu dokázal unést až 40% vlastní hmotnosti. Využíván byl také pro průzkum, řízení palby dělostřelectva a kurýrní lety.
Vrtulník se ukázal jako velmi dobrý, bez problémů přecházel do autorotace a také z ní bez potíží přecházel zpět do motorového režimu. Některé chyby ukazovaly na jeho zranitelnost.
Nakonec zkoušek byl provedený cvičný souboj Fl 265 se stíhačkami Bf 109 a Fw 190. Výsledkem 20 minutového leteckého boje, kdy stíhačky měli místo zbraní umístěné fotokulomety, se ukázalo že ani jednou nedošlo k zasažení vrtulníku, který se lehce vyhýbal útokům a využíval k tomu svojí výbornou manévrovatelnost.
V roce 1940 bylo už rozhodnuto o sériové výrobě Fl 265, ale právě v té době se objevil nový a lepší Flettnerův dvojmístný vrtulník Fl 282, na který se hned přesunuly všechny práce. Sériová výroba Fl 265 se díky tomu ani nerozeběhla.