Fiat CR.32bis Chirri
Fiat CR.32bis Chirri
| Motor | : | řadový motor Fiat RA.30bis o výkonu 600 hp |
| Rozpětí | : | 9,50 m |
| Délka | : | 7,47 m |
| Výška | : | 2,40 m |
| Nosná plocha | : | 22,12 m² |
| Hmotnost | : | 1 400 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 1 850 kg |
| Max.rychlost | : | 375 km/h |
| Výzbroj | : | dva kulomety Breda-SAFAT ráže 12,7 mm a dva kulomety Breda ráže 7,7 mm |
| Nosnost | : | bombová zátěž do 100 kg na závěsnících pod trupem |
| Dolet | : | 750 km |
| Dostup | : | 8 800 m |
| Posádka | : | 1 |
Nejdůležitějším italským stíhacím letadlem v třicátých letech byl dvouplošník CR.32, který poprvé vzlétl v srpnu 1933. Jeho původ v typu CR.30 byl zřejmý podle stejné konstrukce draku, v podobně plátnem potažené kovové kostry a vzpěr tvaru W mezi nosnými plochami. Celkově bylo letadlo CR.32 menší, obratnější a výkonnější.
První prototyp vznikal od začátku třicátých let a vyzrál k definitivní objednávce sériové výroby v roce 1934. Italské, v té době nejsilnější letectvo, dostávalo do výzbroje obratný, robustní stroj, který si piloti rychle oblíbili. Malá dodávka šla do Číny, větší pak do Rakouska a Maďarska. Konstruktér C. Rosatelli mohl být na své dítko právem hrdý.
První série byla poháněna řadovým motorem Fiat A.30-RAbis o výkonu 442 kW a vyzbrojena dvěma kulomety ráže 7,7 mm. Po výrobě 350 strojů tohoto typu následovalo 283 kusů CR.32bis, sestrojených jako lehká letadla pro podpůrné akce. Další sérii představovalo 150 strojů CR.32ter se změněným podvozkem a modernějším vybavením. Poslední sérii tvořilo 337 stíhacích letadel verze CR.32quater, která v podstatě odpovídala verzi CR.32ter, měla však lehčí drak a novou výstroj. Vývoj přitom průběžně posiloval jak výzbroj (výměna dvou kulometů 7,7 mm za 12,7 mm, u verze CR.32 bis další dva 7,7 mm na dolních křídlech), tak výkon motoru - první CR.32 byly poháněny řadovým motorem Fiat A-30 RA o síle 591 k, pozdější motor A-30 RA bis mohl krátkodobě dosáhnout i 789k.
Bojově tato stíhačka poprvé vystoupila ve Španělsku. Fašistická Itálie nepokrytě podporovala budoucího diktátora Franka a CR.32 byl pro vzbouřence dlouho bezesporu nejhodnotnější stíhačkou. Než se na nebi objevily první ruské I-15 a I-16 byla republikánským strojů nadřazena. Zvlášť když republikánští piloti a dobrovolníci postrádali zkušenosti s vlastními letadly, na něž se chvatně přecvičovali. CR.32 pak mohl úspěšně vzdorovat i I-16 - v manévrech, v odolnosti konstrukce na těžké poškození v boji a u prvních 1-16 i ve výzbroji.
Konec španělské války v březnu 1939 byl i koncem slávy CR.32 - nové jednoplošné stíhačky (Bf 109 i I-16) ukázaly, komu patří budoucnost. CR.32 si ještě zabojoval v tažení v Africe či Řecku, ale jen v malých počtech a využíván spíše jako lehký bombardér s podvěšenými lehkými pumami, a rychle převáděn k výcviku. Také u maďarského letectva prošly CR.32 bojovým křestem - shodou okolností proti našim letadlům během maďarsko-československých potyček, které provázely rozpad ČSR. I Maďarsko však záhy uznalo CR.32 za zastaralé a už je bojově nenasadilo.