Potez 630 - 631
Potez 630 C3
| Motor | : | dva hvězdicové Gnome-Rhône 14 Mars o výkonu 691 hp |
| Rozpětí | : | 16,00 m |
| Délka | : | 11,07 m |
| Výška | : | 3,62 m |
| Nosná plocha | : | 32,65 m² |
| Hmotnost | : | 2 450 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 3 760 kg |
| Max.rychlost | : | 442 km/h |
| Výzbroj | : | dva kanóny ráže 20mm a jeden kulomet MAC ráže 7,5mm |
| Dolet | : | 1 220 km |
| Dostup | : | 9 000 m |
| Posádka | : | 3 |
Celkem bylo postaveno 88 letadel verze 630 a 215 letadel verze 631.
V polovině třicátých let krystalizovaly koncepce relativně převratných bojových letounů. Byly to nejen jed no motorové stíhací jednoplošníky se zatahovacími podvozky, vícemotorové bombardéry, ale i velice lákavé dvoumotorové stroje víceúčelové kategorie, reprezentované v dějinách letectví především dvěma letouny - německým Messerschmittem Bf 110 a francouzským Potezem řady 63. Ten vznikl dle specifikací francouzského ministerstva letectví z října roku 1934, požadujících vícemístný dvoumotorový stroj s vysokými výkony. Podle vojenských kategorií měly být vyráběny varianty C3 (třímístná pro řízení akcí denních jednomístných letounů), C2 (denní dvoumístná útočná a pro doprovod vlastních bombardovacích letounů) a CN2 (dvoumístná noční stíhací). Specifikace požadovaly maximální rychlost nejméně 450 km/h v 4000 m a výzbroj dvěma 20mm kanóny pro střelbu kupředu a kulomet (typu MAC) puškové ráže pro obranu dozadu.
První Potez 630-01 vzlétl v dubnu 1936 poháněn dvojicí hvězdicových čtrnáctiválců Hispano-Suiza 14HBs po 426 kW. Tehdy měl ještě vyztužené dřevěné ocasní plochy bez vzepětí, jinak byl celokovový. Zkoušky probíhaly s drobnými potížemi (podvozek, motory, vrtule). V prosinci 1936 byl francouzský letecký průmysl znárodněn a Potezovy závody přešly pod organizaci SNCAN.
Mezitím byl dokončen druhý prototyp Potez 631-01 s motory Gnome-Rhône 14 Mars s maximálním výkonem po 515 kW. Také 630-01 dostal výkonnější Hispano-Suiza 14Ab 02/03 a později 010/011 po 533 kW. Víceúčelovost řady 63 zdůrazňovala objednávka na 10 pokusných strojů - čtyř verze 630, tří 631, dvou 633 (lehké dvoumístné bombardovací B2) a jednoho 637 (třímístný pozorovací A3). Z jednoho 633 měl ještě vzniknout dvoumístný bitevní 639AB2. Počítalo se i s variantou 636, což měl být vzorový letoun k uvažované licenční výrobě v Československu v továrně Avia. Pozorovací speciál Potez 63-11 jsme v této rubrice již poznali, dalším bude věnováno zvláštní pojednání. V tomto se soustředíme na stíhací varianty 630 a 631. Obě se navzájem z vnějšího pohledu lišily kapotami motorů, vstupy vzduchu k chladičům oleje byly u Gnome-Rhône dole, u Hispano-Suiza nahoře.
V létě 1937 začala sériová výroba deseti dvoumístných cvičných Potezů 631, třiceti třímístných stíhacích 631C3 a pro nedostatek motorů Mars (kterým letectvo dávalo přednost) také osmdesáti 630C3. První sériové stroje Armée de l'Air přebíralo v květnu 1938, ale přezbrojování bylo provázeno problémy s motory a vybavením. V téže době byl typ hodně propagován a vystavován. To se projevilo zájmem ze zahraničí. Čtyři Potezy 631C3 objednala Čína, jeden 630C3 Švýcarsko (ten se lišil výzbrojí dvěma 7,45mm kulomety v přídi a dvěma 20mm kanóny ve vaně pod trupem), dva 630C3 a jeden 631C3 Jugoslávie. Čínské stroje byly během přepravy zabaveny v roce 1939 v Indočíně.
Potíže se zaváděním do výzbroje se projevily i s vyzbrojováním letounů. Ty často létaly jen s kulomety místo kanónů či s omezenou kombinací obou zbraní. K 1.dubna 1939 mělo Armée de l'Air 77 Potezů 630 a 88 verze 631. Těsně před vypuknutím války v srpnu téhož roku bylo letouny vybaveno na dvacet stíhacích jednotek, včetně nočních (Groupes de Chasse de Nuit), a to i v Africe. V březnu 1940 dostala Potezy 631 i první námořní letecká stíhací jednotka (Flottile). Během února 1940 byla opuštěna taktika řídicích stíhacích letounů u Groupes de Chasse a typy Potez 630 se začaly přestavovat na cvičné, zatímco 631 posilovaly noční stíhací jednotky. Slabá výzbroj byla u nich posilována o čtyři kulomety MAC 7,5 mm v pouzdrech pod křídly, do kapitulace však vzniklo jen několik takto vyzbrojených exemplářů. Za bitvy o Francii, kdy se Armée de l'Air dostávalo do tíživé situace a kdy i luftwaffe přestala létat v noci, byly akce Potezů převedeny na bitevní. Jako stíhací se nejvíce uplatnili námořníci, jejich jednotka F1C sestřelila 12 německých letadel. Jistá podobnost s německým Bf 110 působila potíže, některým Francouzům se stala osudnou, neboť byli sestřeleni vlastními jednotkami.
Po podepsání příměří a po vzniku vichystického letectva, sloužilo nadále asi 100 Potezů 630 a 631 až do roku 1943 jak na domácí půdě, tak i v severní Africe, na Madagaskaru a v Levantsku. Některé si Němci ponechali pro luftwaffe a po okupaci celé Francie jich část předali Rumunsku. Po vylodění Spojenců v Africe se několik strojů připojilo ke Svobodným Francouzům. Po osvobození Francie byly tři poslední letouny několik měsíců používány jako cvičné.