Besson MB-411
Besson MB-411
| Motor | : | hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Salmson 9ND o výkonu 175 hp |
| Rozpětí | : | 12,00 m |
| Délka | : | 8,25 m |
| Výška | : | 2,85 m |
| Nosná plocha | : | 22,00 m² |
| Hmotnost | : | 690 kg |
| Vzletová hmotnost | : | 1 020 kg |
| Max.rychlost | : | 185 km/h |
| Dolet | : | maximálně 650 km s přídavnou nádrží jako jednomístný |
| Dostup | : | 2 800 m |
| Posádka | : | 2 |
Postaveny byly dva prototypy.
Spojit dva tak různorodé prvky jako je ponorka a letadlo, to mohlo někoho napadnout jen ve spojitosti s válčením. Skutečně, na sklonku první světové války se německé námořnictvo, které v ponorkové válce vidělo nejúčinnější zbraň proti spojeneckému loďstvu, o realizaci této myšlenky pokoušelo. Malý skládací letounek měl pomoci ponorce rozšířit obzor pozorování a vyhledat cíle na větší vzdálenosti. Několik německých firem se stavbou ponorkových letounů zabývalo nejen za války, ale i po ní. Německé myšlenky se chopily i některé vítězné mocnosti. V Japonsku e nakonec dospěli v jejich praktické konstrukci nejdále.
V roce 1925 konstruovala malý dvouplovákový letounek pro ponorky francouzská firma Marcel Besson et Compagnie v Boulogne-sur-Seine. Jmenoval se MB-35 Passepartout, poháněl jej hvězdicový motor Salmson o 88 kW (120 k) a byl jednomístný. Francouzské námořní letectvo jej zkoušelo, ale pak od této myšlenky na nějaký čas upustilo.
Francouzské námořní letectvo se však na Marcela Bessona znovu obrátilo v roce 1932, když uvažovalo o vybavení velké ponorky Surcouf hangárem a příslušným letounem. Hangár byl utěsněný, válcový, o průměru 2 m a délce 7 m. Odpovídal zhruba rozměrům, do nichž se před léty podařilo stěsnat složený MB-35. Besson pro nový prototyp MB-410-01, objednaný v srpnu 1932, použil podobné koncepce jako při řešení MB-35. Zásadní rozdíl spočíval v tom, že tentokrát nepoužil dva plováky vedle sebe, ale jen jeden velký centrální a dva malé vyrovnávací pod křídlem. Besson si sliboval od tohoto řešení snadnější práci mechaniků při skládání a rozkládání letounu. MB-410-01 zůstal jednomístný, měl dřevěný trup s plochými stěnami a obdélníkové dřevěné křídlo s konstantním profilem po celém rozpětí. Zajímavě řešené byly ocasní plochy, z nichž svislá převažovala svou plochou pod trupem, aby se ušetřilo na celkové výšce složeného letounku. Motor byl hvězdicový Salmson 9NC, devítiválec o výkonu 96 kW (130 k).
Při zkouškách prototypu v přístavu Saint Raphaèl v roce 1933 se však prototyp rozbil. Námořní letectvo požadovalo od Bessona nový stroj, vlastně druhý prototyp. Mezitím se však továrna hospodářsky zhroutila a zakázku bylo třeba přenést na společnost ANF-Les Mureaux. Tam nový letounek zdokonalili, opatřili výkonnějším motorem Salmson 9ND o 128 kW (175 k) a pod označením MB-411 postavili.
První prototyp vzlétl v Les Mureaux v červnu 1935. Nelišil se s výjimkou výkonnějšího motoru, opatřeného užším prstencem přibližně typu Townend, od prvního MB-410-01. Zdokonalilo se však jeho sklápění a rozkládání, takže od okamžiku, kdy se vysunul z válcového hangáru, mohl být během čtyř minut spuštěn jeřábem na hladinu. Plovák se přitiskl ke trupu, křídla dolehla naplocho podél trupu, vodorovná ocasní plocha se rozdělila na poloviny a sklopila dolů a vyrovnávací plováky vyplnily zbývající místo v hangáru. Tím se letoun znovu za čtyři minuty složil a zmizel v nitru ponorky.
Na sklonku roku 1935 se MB-411 skutečně vydal na plavbu s ponorkou Surcouf, protože přejímací zkoušky v srpnu dopadly dobře. Během cvičných akcí na palubě Sourcoufu se přišlo na některé nedostatky, prototyp počátkem roku 1936 vrátili do továrny k úpravám.
Vyšel odtud v květnu 1936 přepracován na dvoumístný, takže musel v květnu projít novými přejímacími zkouškami při hmotnosti zvýšené z původních 950 na 1020 kg. Pak opět zaujal své místo ve válcovém hangáru ponorky Surcouf. Mezitím námořní letectvo požadovalo další stroj, ten francouzská admiralita objednala v únoru 1937. V červenci jej již námořní letectvo převzalo.
Když 18.června 1940 Surcouf vyplul z francouzského Brestu do britského přístavu Plymouth, aby unikl postupujícím Němcům, měl na palubě první MB-411. Letoun pak několikrát z britského přístavu Poole v Dorsetu vzlétl, později jej v Plymouthu uskladnili. Při jednom z německých náletů na přístav utrpěl MB-411, nesoucí bojové jméno Pétrel, menší poškození. Nakonec, dne 10.května 1941, vyplul Surcouf bez letounu. Později se v Karibském moři srazil s americkou obchodní lodí a potopil se. O osudu MB-411 v Plymouthu není nic známo, stejně jako o letounu, který zůstal ve Francii.