Vasilij Šalvovič Kvačantiradze
Narozena | leden 1907 | |
Místo | Gurianta | |
Hodnost | Staršina | |
Typ služby | Odstřelovač | |
Kampaně | SSSR | |
Úmrtí | 9.února 1950 |
Narodil se v lednu roku 1907 ve vesnici Gurianta, nyní Macharadzjevská oblast v Gruzii, v rodině rolníka. Národností Gruzínec. Členem VKP(b) od roku 1939. Vzdělání získal základní. Pracoval v kolchozu.
V Rudé armádě byl od roku 1941. Velké Vlastenecké války se účastnil od července roku 1941.
Vyznamenal se během osvobození Vitebské oblasti v Bělorusku v létě roku 1944. Během 23. až 27.června 1944 prorážení nepřátelské obrany v prostoru u osady Šumilino a porážky obklíčených uskupení nepřítele ve Vitebské oblasti odstřelil 44 hitlerovců.
Odstřelovač 259.střeleckého pluku (179.střelecké divize, 43.armády, 1.Přibaltského frontu) staršina Vasilij Šalvovič Kvačantiradze do prosince 1944 měl na svém bojovém účtu 215 odstřelených hitlerovců.
Výnosem Prezidia Nejvyššího Sovětu SSSR byl staršinovi Vasiliji Šalvoviči Kvačantiradzemu 24.března 1945 za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě při potírání německého fašistické uchvatitele a při tomto projevené hrdinství a statečnost, udělen titul Hrdiny Sovětského Svazu, předán řád Lenina a medaile Zlatá hvězda (№6377).
Celkem za léta války Vasilij Šalvovič Kvačantiradze odstřelil 534 vojáků a důstojníků nepřítele.
Po skončení války byl demobilizován z ozbrojených sil SSSR a vrátil se do vlasti. Od roku 1947 pracoval jako předseda kolchozu.
Zemřel 9.února 1950.
Vyznamenán byl dvěmi řády Lenina, řádem Rudého praporu, řádem Vlastenecké války 2.stupně, řádem Rudé hvězdy a mnoha dalšími medailemi.