Michail Jefimovič Katukov
| Narozen | 5.září 1900 | |
| Místo | Bolšoe Uvarovo | |
| Hodnost | Maršál tankových vojsk | |
| Kampaně | SSSR | |
| Úmrtí | 8.června 1976 |
Narodil se 5.září (nebo 17.září) 1900 ve vesnici Bolšoe Uvarovo, nyní Ozjorský kraj Moskevské oblasti. Účastnil se Říjnového ozbrojeného povstání v Petrohradu v roce 1917.
V armádě byl od roku 1919. Účastnil se občanské války na Jižním frontu. V roce 1922 dokončil Mogilevské pěchotní kursy, v roce 1927 dokončil kursy Výstřel, v roce 1935 dokončil KUKS (Kursy zdokonalování velitelského sboru) při Vojenské akademii mechanizace a motorizace RKKA. Poté sloužil u tankového vojska. Od roku 1940 působil jako velitel 20.tankové divize.
Velké Vlastenecké války se účastnil od června roku 1941 ve funkci velitele 20.tankové divize. Od září 1941 velel 4. (1.gardové) tankové brigádě, proslavil se při obraně Moskvy na Volokolamské cestě. V roce 1942 se jako velitel 1.tankového sboru účastnil bojů u Voroněže, od září roku 1942 velel 3.mechanizovanému sboru. Od ledna roku 1943 velel 1.tankové armádě (od dubna 1944 byla přejmenována na 1.gardovou), s níž se účastnil bojů u Kurska, osvobození Ukrajiny, Lvovsko-Sandoměřské operace.
Za úspěšné velení vojenským jednotkám a při tomto projeveném hrdinství a statečnosti byl generálplukovníkovi tankových vojsk Michailu Jefimovičovi Katukovi 23.září 1944 udělen titul Hrdiny Sovětského Svazu, předán řád Lenina a medaile Zlatá hvězda.
Dále se účastnil se svými jednotkami Viselsko-Oderské, Východně-Pomořanské a Berlínské operace.
Za úspěchy jím vedených jednotek a při tomto projevené statečnosti a hrdinství byla generálplukovníkovi tankových vojsk Michailu Jefimovičovi Katukovi 6.dubna 1945 udělena druhá medaile Zlatá hvězda.
Po skončení války velel armádě, tankovým a mechanizovaným vojskům Skupiny sovětských vojsk v Německu. V roce 19451 dokončil Vyšší akademické kursy na Vojenské akademii Generálního štábu. Od roku 1955 působil jako generál-inspektor Hlavní inspekce ministerstva obrany SSSR. Od roku 1957 působil jako zástupce náčelníka Hlavního velení bojové přípravy pozemních vojsk. Od roku 1963 působil ve skupině generálních inspektorů ministerstva obrany.
Po ukončení vojenské služby žil v Moskvě, kde i 8.června 1976 zemřel. Pohřbený je v Moskvě na Novoděvičském hřbitově.
Maršál tankových vojsk v roce 1959.
Vyznamenán byl čtyřmi řády Lenina, třemi řády Rudého praporu, dvěma řády Suvorova 1.stupně, řádem Kutuzova 1. a 2.stupně, řádem Bogdana Chmelnického 1.stupně, řádem Rudé hvězdy, řádem Za službu vlasti ve VS SSSR 3.stupně, mnoha dalšími sovětskými medailemi a cizími vyznamenáními.
Bronzová socha je postavena ve městě Ozjory. V domě kde žil (Leningradský prospekt 75, Moskva) je umístěna pamětní deska a otevřeno muzeum z jeho bytu. Jeho jméno nesou ulice v Moskvě, Mcensku a Sněžném, kde jsou také umístěny pamětní desky.