Václav Cukr
| Narozen | 16.září 1915 |
| Místo | Praha |
| Hodnost | Sergeant |
| Kampaně | Francie, Velká Británie |
| Sestřely celkem | 8 |
| Úmrtí | 24.října 1989 |
Narodil se 16.října 1915 v Praze, mládí prožil v Českém Těšíně. V roce 1932 vstoupil do letecké školy v Prostějově. Dokončil ji v roce 1934 a do okupace, která ho zastihla u 86. bombardovací letky.
Z vlasti uprchl v nákladním vlaku v noci 13.června 1939 do Polska. Vzápětí po útěku odplouvá do Francie. Zde prodělal přeškolovací letecký výcvik na stíhače a 8.března 1940 odchází k GC II/3 na frontu. Skupina GC II/3 byla vyzbrojena stíhacími letouny Morane-Saulnier MS.406.
Již 20.dubna 1940 dosáhl Cukr svého prvního sestřelu. Při jednom letu byl Cukrův Morane poškozen a musel nouzově přistát na poli nedaleko belgického města Phillipevile. Cukr skončil v belgické internaci. Když Německo zahájilo 10.května 1940 tažení proti Belgii, byl propuštěn a vrátil se k jednotce, která byla zatím přezbrojena na stíhací letoun Dewoitine D.520. Dalšího vítězství dosáhl 22.května 1940, při volném stíhání. Dva dny nato dosáhl dalšího vítězství. 26.května 1940 měl více štěstí. Během volného stíhání narazil na trojici Do 17 a jednoho z nich ve spolupráci s M. Loiem sestřelil. Dne 7.červana 1940 dosáhl Cukr sestřelu pozorovacího balón, slavnou „jitrnici“ nedaleko od Mollien-Vidame. Ve Francii nalétal celkem 45 operačních hodin.
Po prohrané bitvě o Francii se přes Gibraltar přesunul do Anglie. 6.srpna 1940 byl přidělen k 310.squadroně. Protože jednotka měla nadbytek pilotů byl poslán k 6.OTU, na přeškolení na stíhací letoun Hurricane. Po přeškolení se zúčastnil bitvy o Británii v 43. a 253.squadroně. 23.září 1940 byl sestřelen a ozvalo se zranění z Francie. Stále častěji se u něj začalo ozývat zranění z Francie a tak byl nucen zanechat aktivní služby. Od 13.května 1941 sloužil jako instruktor u 52.OTU a od 1.ledna 1943 působil jako zalétávací pilot u 20.MU.
4.červenec 1943 znamenal definitivní konec jeho letecké kariéry. Toho dne odstartoval z letiště Aston Down k testovacímu letu na letounu Mustang Mk.I AG489. Nedaleko Brinniscombe okolo půl dvanáctédo do stroje který pilotoval vrazil Spitfire Mk.II P7918 od 52.OTU a oba letouny se zřítily. Cukr sice ze svého letounu vyskočil, ale Mustang již klesl do tak malé výšky, že se mu zcela neotevřel padák. Tvrdý dopad na zem trochu zabrzdila koruna stromu, přesto utrpěl velmi těžká zranění.Byl okamžitě odvezen do nemocnice RAF ve Wroughtonu, lékaři mu nedávali moc šancí na přežití. Všechny nakonec překvapil a přežil. Ze svých zranění se zotavoval do konce války. Z nemocnice byl propuštěn roku 1946 a k létání se jako invalida již vrátit nemohl.
Byl dvakrát vyznamenán Čs. válečným křížem, Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I.stupně, francouzskými Croix de Guerre s pěti palmami a třemi zlatými hvězdami, Médaille Militaire, řád Légion ďHonnueur (stupeň Chevalier) a britskými Defence Medal a War Medal.
Po válce působil jako tajemník Svazu letců. Po únoru roku 1948 musel odejít do druhého exilu. Zde se podílel na organizování zpravodajské služby a řídil pobočku v Curychu a od roku 1955 v Hamburku. V roce 1957 byla Czechoslovak Intelligence Office zrušena. Cukr poté emigroval na Nový Zéland, kde žil pod jménem Vicky Eric Cooper. Zde také 24.října 1989 zemřel.